Za deště i do Nového roku
Je to k nevíře, ale i na dalším výletu nás neustále doprovází náš starý znamý kamarád déšť. Proto ze začátku výletu moc nemáme a z auta vylézáme vždy jen na pár minut a to jen když přestane nachvíli pršet nebo když chceme udělát pár památných snímků. Sever je pověstný četným výskytem stromů kauri neboli Damaroň australská. Dříve v minulosti se zde tyto stromy těžili, například byly využívány jako stavební materiál pro stěžně lodí, dnes už jich tu zbývá jen pár posledních, ale zato pár rekordmanů. Pro vaší lepší představu, kauri jsou druhé nejvyšší stromy na světě.
Na cestě jsme se zastavili v KeriKeri, kde jsme přečkali dvě noci v hostelu, kůli nepřetržitým dešťům. Od místního kiwíka jsme se dozvěděli, že horší počasí zde zažil naposledy před dvanácti lety, kdy zde řádilo tornádo. To letošní počasí prý hodně ovlivnil nějaký hurikán kolem Austrálie... Aspoň jsme zde konečně zažili pořádnou bouřku, kdy vypadla i elektřina.
Druhý den po bouřce se konečně vyjasnilo a tak jsme mohli vyrazit na výlet. Jeli jsme se podívat na Rainbow falls, které slibovaly pěknou podívanou. Dokonce jsme zde z vrcholku vodopádu spatřili double duhu.
Dalších pár dní kolem Nového roku jsme strávili v okolí Paihia. Sem jsme přijeli na festival techno hudby, který se konal u příležitosti oslav starého a nového roku. Néé že bychom tuhle hudbu sami vyhledávali, ale dostali jsme od spoluhráčky lístky zadarmo a tak jsme si řekli, proč to nezkusit... Nakonec se z toho vyklubala celkem slušná zábava. Silvestra jsme trávili ve společnosti několika spoluhráček a jejich kamrádů. Předtím než jsme se odebrali na samotný festival, museli jsme se trochu předupravit, k čemuž nám posloužil pravý jindřichohradecký rum (tímto ještě jednou veřejně děkuji za krásný český dárek k Vánocům od Petí, Honzina a Hanybany :-) ) namíchaný s českou kofolou. Po této dosti vydařené předúpravě jsme se vydali na samostatný festival, který se konal na soukromé louce, kde se normálně pase dobytek. Pro tento den jsme se tam pásli my. Z Paihia nás tam odvezl autobus k tomu určený. Po dojezdu na místo jsme si šli najít místečko pro náš přístřešek ve stanovém městečku. Už po cestě do městečka jsme zjistili, že povrch je značně podmáčený a proto jsme si na sebe vzali tmavé, staré a krátké věci, abychom museli prát co nejméně. Do kabelky jsme si přidali pláštěnky, které jsme si po pěti minutách byli nuceni nasadit a nesundat je dokonce večera. Strhl se prudký déšť, který nás klasicky provázel celým večerem a z podmáčené louky se tak vytvořily bahenní lázně. Nebýt této bahenní zábavy, asi bychom se na festivalu nudily, protože hudbu, která zde hrála, jsme vůbec nevnímali. Dvakrát za noc jsme šli vystát úděsnou frontu na pivo. Čekali jsme v ní pokaždé hodinu, jen proto aby každý z nás pak nafasoval jen 4 drinky na osobu. Někde po cestě jsme navíc se Sábou ztratily žabky, takže jsme druhý den ráno musely jet naboso, néé že by mi to nějak vadilo :-) Samotná oslava Nového roku neprobíhala nikterak zajímavě, tedy aspoň myslím... Já jsem si totiž v nesprávnou chvíli odskočila na záchod a zaslechla jsem jen odpočítávání :D navíc ani pořadatelé nepřipravili žádný ohňostroj, takže jsme se ani nedozvěděli jestli po sobě kiwíci taky házejí petardy... Zbytek večera probíhal i nadále v poklidu. Jen ráno po probuzení jsme se nestačili divit, kde jsme to spali, oslavovali, že jsme tak špinaví a že nás bolí paličky. Celý zbytek dne jsme trávili relaxováním na pláži. K obědu jsme si dali pořádně mastné fish & chips a po obědě už jsme se neudrželi a začali pít nanovo, neboť čím se předchozí den zničíš, tak jedině tím se můžeš napravit ;-)